Historie země

Bosna a Hercegovina jako celek patří k nejunikátnějším a kulturně nejpestřejším oblastem Evropy. Vyskytují se zde vlivy křesťanské kultury, západní – katolické a východní – pravoslavné, islámské – orientální a židovské – maurské. Jejich vzájemná symbióza a dlouhé období relativního klidu způsobilo vrcholný rozvoj místní architektury, sochařství, písemnictví a hudby.

Každé historické období zanechalo na prostoru Bosny a Hercegoviny nesmazatelné stopy. Na několika místech jsou pozůstatky Ilyrských hradišť. Patrné jsou i stavby z doby Římské říše jako např. most a lázně v Ilidži v Sarajevu. S příchodem Slovanů došlo na několik staletí ke kulturnímu úpadku, který je později nahrazen opětovným rozmachem v období středověku. K charakteristickým znakům té doby patří stećci, jedinečné náhrobní kameny rozeseté po celé zemi. V menší míře se dochovaly náboženské a obranné stavby. Několik málo výjimek se nachází např. v Jajci nebo v Bihaći.

Největší proslulosti a slávy si však získalo období osmanské nadvlády. Několik staletí obchodní prosperity do značné míry ovlivnil rozkvět místní kultury, značně poznamenané turecko-muslimským vlivem. Byla založena města jako Sarajevo, Mostar, Tuzla aj. Rozvíjela se architektura. Byl postaven most ve Višegradu, v Mostaru, v Žepě. Stavěly se nové obchodní cesty a s tím i síť hanů, hamamů, mešit. Ve městech se zřizovaly školy (mekteby a medresy) a knihovny.

S oslabováním turecké moci na Balkáně docházelo i ke kulturnímu úpadku na území Bosny a Hercegoviny, který byl vystřídán opětovným růstem v období okupace Rakousko-Uherskem. Většina velkých měst získala evropštější nádech a s tím i nový impuls k blahobytu. Vystavěna byla např. v sarajevská radnice, Katedrála, Saborna crkva, Zemské muzeum, Národní divadlo aj.

První polovina 20. století působila na dění v Bosna a Hercegovině spíše negativně. Dvě světové války, velké ztráty na životech místního obyvatelstva a násilné přerozdělování bosenského území cizími státy. Druhá polovina přinesla mnohem optimističtější události, jakým bylo např. pořádání zimních olympijských her v Sarajevu v roce 1984.

Po skončení války v roce 1995 byla zahájena obnova hlavních kulturních a historických objektů a s tím spojená rehabilitace země, která má za cíl opětovně přilákat turisty do Bosny a Hercegoviny.

Komentáře jsou uzavřeny.